Podle nového společného stanoviska ministerstev nejsou doplňky stravy s obsahem alkoholu alkoholickým nápojem. Jejich prodej proto není v lékárnách zakázán a není nutné k němu získat koncesi k prodeji lihu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu informovalo ČLnK o tom, že na společném jednání zástupců tohoto ministerstva se zástupci Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a Generálního ředitelství cel konaného dne 13. 2. 2014 se všichni zúčastnění shodli na tom, že doplňky stravy s obsahem alkoholu nejsou alkoholickým nápojem a jejich prodej lze provádět na základě oprávnění k provozování volné živnosti, nikoliv na základě koncese. Tutéž informaci poskytlo ČLnK i Ministerstvo zemědělství. Z těchto závěrů mj. vyplývá, že na prodej doplňků stravy s obsahem alkoholu se nevztahuje zákaz prodeje alkoholických nápojů ve zdravotnických zařízeních.
Pokud tedy lékárny budou líh pouze vydávat jako léčivý přípravek nebo budou prodávat doplňky stravy líh obsahující,nebudou koncesi k prodeji lihu potřebovat. ČLnK proto tímto obrací své dřívější doporučení, které vycházelo z nejednoznačných stanovisek orgánů státní správy.
Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík
Archiv rubriky: Ostatní
Vyjádření mL, o. s. k 50korunovým bonusům
Nabízení finančního bonusu za lékařský předpis, potažmo za zdravotnický úkon farmaceuta (výdej léčivých přípravků vázaných na recept), považuji za špatné. Největší lékárenský poskytovatel touto kampaní ukázal, že i v případě zrušení regulačních poplatků bude dále jeho snahou nabízet pacientům finanční pobídku za lékařský předpis. Takový marketing patrně funguje obchodně dobře, ale dle mého názoru sráží profesní úroveň zdravotnického zařízení. Je zcela zřejmé, že další zdravotnická zařízení jsou nucena tuto „konkurenční výhodu“ dorovnávat. Zdravotnictví si zasluhuje výraznější regulaci marketingu. Jakýkoli finanční obnos slíbený za poskytnutí nebo spojený s poskytnutím zdravotnického úkonu, by měl být legislativně jednoznačně zakázán. Bylo by podivné, ale nikoli v naší zemi nemožné, kdybychom se dočkali i bonusu od lékaře za to, že si k němu půjdeme vyšetřit angínu…?! Bonusy za recept proto považujeme za zcela nevhodný projev konkurence ve zdravotnictví. Pokud jsou pacientovi vydávána plně hrazená léčiva a pacient dostane ke svým lékům ještě drobný finanční obnos, pak takovou praxi považujeme nejen za nedůstojnou, ale také nebezpečnou pro systém veřejného zdravotního pojištění. Pacient je „finančně“ motivován k co největšímu počtu receptů a léků hrazených ze zdravotního pojištění. Byl zaznamenán i případ, kdy pacient chtěl po svém lékaři, aby jeho léky rozepsal na více receptů právě z důvodu získání většího bonusu.
PharmDr. Antonín Svoboda
Novinky z akreditační komise KF
1) Tři členové akreditační komise byli nahrazeni, z toho 1 osoba byla bohužel i předsedkyně této komise PharmDr. Daniela Fialová, Ph.D., dále PharmDr. Kamil Hrubý a Mgr. Lucie Kotlářová
nahrazeni osobami:
PharmDr. Martin Šíma
Mgr. Irena Kopicová
Mgr. Zuzana Vašířová
Takže aktuální seznam sedmi členů této komise je:
Mgr. Jana Gregorová (předsedkyně)
Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.
PharmDr. Martin Šíma
PharmDr. Milada Halačová, Ph.D.
Mgr. Irena Kopicová
Mgr. Zuzana Vašířová
Mgr. Martina Maříková (místopředsedkyně)
+ já (můj hlas poradní spočívá v tom, že nemůžu volit předsedu a místopředsedu, ale jinak mám standardní hlasovací právo, např. můžu hlasovat o tom, komu bude/nebude udělena akreditace z KF)
Když to shrnu zákulisně: Dr. Fialová za nevyjasněných okolností odvolána, ale osobně si myslím, že Dr. Fialová byla dosud „mozkem“ akreditační komise a že její chybění zde přinese do budoucna problémy. Ale rád bych se mýlil.
2) Další bod programu bylo rozhodování o udělení akreditací pro následující pracoviště:
Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce
Oddělení klinické farmacie Ústřední vojenské nemocnice
Pracoviště klinické farmacie Ústavní lékárny v FN Hradec Králové
U všech těchto pracovišť bylo kladně rozhodnuto o udělení akreditace, u lékárny na celý vzdělávací program (VP), u obou oddělení KF na VZ bez části „a) společný základ v lékárně“, kterou tato oddělení nemají.
3) Posledním důležitým bodem bylo projednávání návrhu již 5 krát přepracovávaného vzdělávacího programu pro obor KF, s tím, že Mgr. Gregorová uvedla, že co nevidět pošle nám všem jeho aktuální verzi, ke které se budeme moci vyjádřit, jisté je, že bude muset být zachován v nějaké podobě společný kmen (ministerstvo to vysloveně požaduje), což bude muset být ale dále projednáno z NL a VL, kvůli vzájemné prostupnosti oborů. Momentálně jde totiž o to, že ministerstvo připravuje novela 95, kde budou muset být jasně vydefinované kompetence osob bez spol. kmene, se spol. kmenem a pak s atestací.
Mějte se
PharmDr. Dalibor Černý, Ph.D.
Anketa: Jak často se ve vaší lékárně připravují IPLP?
Po necelých 4 měsících trvání ankety, ve které jsme se ptali: „Jak často se ve vaší lékárně připravují IPLP?“, přinášíme její výsledky:
41,46 % lékáren denně připravuje více než 5 IPLP, 29,27 % dotázaných uvedlo, že připraví 1–5 IPLP denně, 24,39% pak 1–5 IPLP týdně. 4,88 % lékáren pak IPLP nepřipravuje vůbec.
Do ankety se zapojilo 41 respondentů, takže si můžete sami utvořit obrázek o její relevanci, aktivním přesto…
Děkujeme za přispění do ankety!
Výsledek ankety
Do ankety o používání AISLPu se zapojilo 79 návštěvníků mL-stránek a hlasování přineslo takové výsledky: 93,67 % používá AISLP pravidelně, 1,27 % sice AISLP k dispozici má, ale nepoužívá ho, 3,8 % AISLP k dispozici nemá, zbývající 1,27 % odpovídajících nevědělo, co to AISPL je.
Již nyní se můžete zapojit do ankety, která se týká míry, s jakou s v lékárnách připravují individuálně připravované léčivé přípravky.
Koncepce veřejného lékárenství
Vážená kolegyně, vážený kolego,
na základě usnesení delegátů XXI. sjezdu České lékárnické komory připravilo představenstvo ČLnK návrh Koncepce veřejného lékárenství a dne 21.10. 2012 jej předložilo k diskusi členům Komory prostřednictvím webových stránek ČLnK.
Inspirací nám při jeho přípravě byl koncepční materiál odsouhlasený a v závěru loňského roku také veřejně představený zástupci Evropského svazu lékárníků (PGEU), jako tzv. „European Community Pharmacy blueprint“.
Představenstvo ČLnK na svém prosincovém zasedání dále odsouhlasilo předložení návrhu „Koncepce veřejného lékárenství“ k diskusi farmaceutickým fakultám, odborným společnostem, Mladým lékárníkům a organizacím provozovatelů lékáren.
Obracím se proto na Vás se žádostí o prostudování materiálu a zaslání připomínek k jeho doplnění či úpravám (nejlépe emailem do termínu 21. 1. 2013).
Rád bych Vám také tímto předběžně navrhnul termín 30. 1. 2013 v 15.00 hod. v sídle ČLnK a to nejen k osobnímu projednání Vašich doplnění a připomínek, ale zároveň k širší diskusi o Vašich představách vývoje lékárenské péče ve veřejných lékárnách. Dejte mi prosím vědět, zda-li byste se, příp. Vámi pověřený zástupce, zúčastnili plánované schůzky a zda Vám vyhovuje navržený termín.
Děkuji a zdravím
PharmDr. Lubomír Chudoba
prezident
Doplňky stravy po 14. prosinci 2012? Co s nimi bude?
Vážené kolegyně a kolegové,
od 14. prosince 2012 vstupuje v platnost seznam tvrzení o doplňcích stravy schválených pro používání dle Nařízení Evropské komise číslo 432/2012. Toto nařízení vychází z nařízení 1924/2006, které nastavilo pravidla pro schvalování zdravotních tvrzení. V tomto článku se pokusím upozornit na zásadní změny vyplývající pro nás lékárníky a pokusím se zamyslet nad dopady změn k doplňkům stravy.
Co se pro nás stane 14. prosince 2012?
Nabízí se odpověď – ten den vlastně nic. Změna bude postupná. Vše co je na lékárně se doprodává a i po tomto datu můžete dostávat balení “neodpovídající” nové legislativě – bude se jednat o doprodeje z distribucí. Rozhodující bude datum uvedení na trh (pro kontrolní orgán to bude pravděpodobně datum výroby) a přechodné období prodeje těchto přípravků bude nejspíš až do jejich konce expirace.
Co je cílem nařízení?
Ochrana spotřebitele.
Co jsou zdravotní tvrzení (health claims)?
Tvrzení týkající se:
1. fyziologických funkcí v těle,
2. psychologických a behaviorálních funkcí,
3. hubnutí či ztráty hmotnosti.
Nově musí být založeny na vědeckých důkazech a dobře srozumitelné spotřebiteli (toť alespoň cíl).
Jak se změní balení?
Na balení již nebude možné mít jakékoliv tvrzení naznačující účinek nebo prevenci onemocnění, a pokud nebude mít schválené zdravotní tvrzení, tak ani tvrzení o udržení normální činnosti organismu nebo orgánů, a to ani symbolicky např. obrázkem srdce.
Zdravotní tvrzení najdete zde.
Přípravky se schváleným tvrzením mohou uvádět formulaci zdravotního tvrzení, případně jazykovou obměnu stejného významu. Vždy se zdravotní tvrzení vztahuje k látce nikoli k přípravku – příklad přípravek XY obsahuje vitamín C, který udržuje funkci normálního imunitního systému (nedělá to přípravek XY).
U čeho to prošlo?
Většina látek běžně používaných v doplňcích stravy zdravotní tvrzení nedostala, je to z důvodu, že se nepotvrdil jejich podíl na udržování normálního nebo příznivého stavu organismu, nebo z důvodu, že chybí studie na zdravých osobách. To je také důvod, proč tvrzení nezískalo žádné z chondroprotektiv, přestože jsou k dispozici i ve formě léku. Každopádně žádný z takových přípravků nemůže mít ani obal ani reklamu v souvislosti s udržováním zdravých kloubů. V seznamu jsou hojně zastoupeny mikronutrienty a vitamíny.
Co na to výrobci doplňků stravy?
Mít pouze balení s obsahem látky a “neslibovat nějaký zdravotní benefit” vnímají jako problém. Řešením pro výrobce může být zakomponování vitamínu C v dávce min. 15 % DDD do přípravku a potom použít zdravotní tvrzení k vitamínu C, který získal tvrzení prakticky ke všemu (imunita, nervový systém, ochrana DNA, zabránění únavě a vyčerpání, normální metabolismus, zabudování kolagenu do kostní hmoty).
Záleží na dávce?
Ano, u řady zdravotních tvrzení je podmínka denní dávky – např. pro ω-3 mastnou kyselinu dokosahexaenovou (DHA) je podmínka denní dávky 250 mg pro udržení normální mozkové činnosti, pro udržení normálního zraku nebo pro srdeční činnost (v kombinaci s EPA 250 mg denně), pro snížení triglyceridů by však dávka musela být 2 g. U vitamínu C, univerzálního doplňku, však stačí pro zdravotní tvrzení pouhých 15 % DDD.
Jak je to s bylinkami a co to je “on hold”?
Bylinných přípravků se toto nařízení netýká a budou zkoumány později. U čajů se nic nemění. Do bylinných přípravků však nespadají tinktury a šťávy z plodů. Kategorie “on hold” zahrnuje přípravky, jejichž zdravotní tvrzení nebyla dosud publikována v Nařízení (ve většině případů však byla hlavním rozhodujícím orgánem – EFSA – zamítnuta). Každopádně tyto přípravky mají u nás krátké přechodné období, kdy ještě nemusí nic měnit – alespoň dokud nebude jejich látka oficiálně “zamítnuta”. Sem spadají například probiotika.
Ovlivní to reklamu?
Tak to je snad největší a zároveň nejrychlejší důsledek nařízení. Reklama, která by neodpovídala novému zařízení, bude pokutována. Za reklamu však lze posuzovat i reklamní letáky v lékárně – pozor na to.
Vztahuje se nařízení k výkladu lékárníka?
Nikoli, odborník má právo vysvětlovat a nabídnout produkt podle svého uznání a přesvědčení. Lékárník by měl komunikovat podle svých znalostí a přesvědčení a měl by pro svou práci využívat aktuálních informací a vědeckých důkazů. Forma ani obsah sdělení nejsou tímto nařízením nijak omezené.
Znamená nařízení vyšší kvalitu doplňků stravy?
Bohužel nikoli, stále zůstává nejistota v jakosti přípravku. Pro naši práci by bylo dobré, pokud by některé doplňky stravy byly registrovány autoritou a jejich složení a jakost by byly pravidelně kontrolovány. Toto nařízení se týká jen tvrzení vůči spotřebitelům – prakticky to zasahuje jen obal a reklamu, nikoli kvalitu přípravku.
Na závěr odpovím na otázku z nadpisu – co s nimi bude? Doplňky stravy nám změní obal, reklama se sníží na intenzitě. Tam, kde přípravek nebude mít zdravotní tvrzení, objeví se nově vitamín C. Lidé stále budou chtít mít naději, stále bude místo pro doplňky stravy z důvodu špatných stravovacích návyků.
Nezbývá než doporučit, dejte nemocnému pacientovi lék namísto doplňku stravy (pokud máme k dispozici), zdravému člověku doporučte předně pestrou stravu. Pokud pestrou stravu nedodržuje nebo žádá “něco navíc”, pak vyberte takový doplněk stravy, kterému důvěřujete. Jak jej vybrat je otázka přetěžká…
5 základních rozdílů mezi lékem a doplňkem stravy:
volněprodejný registrovaný lék doplněk stravy
pro nemocného pacienta pro zdravé osoby (ne pro pacienty)
k léčbě a prevenci NE k léčbě a prevenci
účinnost v léčbě není určen k léčení nemocí
garantované složení složení deklarované výrobcem
dávková stejnoměrnost neřešená dávková stejnoměrnost
prověřená bezpečnost (NÚ, IT, KI) zdr. nezávadnost, neznáme IT ani KI
zpracoval PharmDr. Antonín Svoboda
Letní zamyšlení nad magisterským slibem
Vážení diplomandi, vykonali jste s úspěchem zkoušky, které jsou zákonem předepsány k prověření vědomostí těch, kdož chtějí dosáhnout titulu a hodnosti magistra. Předstupujete nyní před nás se žádostí, abychom vám v tomto slavnostním shromáždění udělili hodnost, o niž se ucházíte. Dříve však musíte složit slib, že se vždy budete chovat tak, jak to od vás vyžaduje vznešená hodnost, jíž nabudete, a jak to i my od vás očekáváme. Slíbíte tedy:
Především, že trvale uchováte ve vděčné paměti tuto univerzitu, na níž dosáhnete hodnosti magistra, a že vždy budete podle svých sil podporovat její činnost a zájmy. Dále, že hodnost, kterou vám udělím, uchováte bez poskvrny a bez úhony. Konečně, že se budete věnovat s neúnavnou pílí humanitním studiím, ne pro špinavý zisk, ani pro prázdnou slávu, ale pro to, aby byly šířena pravda a aby se jasněji skvělo její světlo, na němž spočívá blaho lidského rodu. Slibujete to na své dobré svědomí?
Slibuji.
Nic již tedy nebrání tomu, abychom vám udělili hodnosti, kterých si přejete dosáhnout. Pročež já, řádem ustanovený promotor, vás z moci svého úřadu ustanovuji magistry, vaše jmenování veřejně vyhlašuji a uděluji vám veškerá práva a výsady magistrů. Na doklad toho vám dávám do rukou tyto diplomy s pečetí Univerzity Karlovy.
Plné znění zde.