Letní zamyšlení nad magisterským slibem

Vážení diplomandi, vykonali jste s úspěchem zkoušky, které jsou zákonem předepsány k prověření vědomostí těch, kdož chtějí dosáhnout titulu a hodnosti magistra. Předstupujete nyní před nás se žádostí, abychom vám v tomto slavnostním shromáždění udělili hodnost, o niž se ucházíte. Dříve však musíte složit slib, že se vždy budete chovat tak, jak to od vás vyžaduje vznešená hodnost, jíž nabudete, a jak to i my od vás očekáváme. Slíbíte tedy:
Především, že trvale uchováte ve vděčné paměti tuto univerzitu, na níž dosáhnete hodnosti magistra, a že vždy budete podle svých sil podporovat její činnost a zájmy. Dále, že hodnost, kterou vám udělím, uchováte bez poskvrny a bez úhony. Konečně, že se budete věnovat s neúnavnou pílí humanitním studiím, ne pro špinavý zisk, ani pro prázdnou slávu, ale pro to, aby byly šířena pravda a aby se jasněji skvělo její světlo, na němž spočívá blaho lidského rodu. Slibujete to na své dobré svědomí?

Slibuji.

Nic již tedy nebrání tomu, abychom vám udělili hodnosti, kterých si přejete dosáhnout. Pročež já, řádem ustanovený promotor, vás z moci svého úřadu ustanovuji magistry, vaše jmenování veřejně vyhlašuji a uděluji vám veškerá práva a výsady magistrů. Na doklad toho vám dávám do rukou tyto diplomy s pečetí Univerzity Karlovy.

Plné znění zde.