V sobotu 21. 10. 2023 hostila Farmaceutická fakulta v Hradci Králové další ročník konference a sněm spolku Mladých lékárníků na aktuální téma „Doba výpadková a role lékárníka v ní“. V odpoledním programu byla představena aktualizovaná verze dokumentu „Vize mladého lékárníka 2030“, kterou si Vám dovolujeme představit níže:
Hlavní cíle:
- Rozšíření kompetencí lékárníků a jejich legislativní ukotvení.
- Podpora odměňování kompetencí a profesního rozvoje lékárníků.
- Zapojení lékárníka jako zdravotnického profesionála do screeningových programů a primární prevence.
- Zavádění výkonů hrazených z v. z. p. a Vytvoření dlouhodobě udržitelného modelu financování lékárenské péče.
- Zatraktivnit obor pro nastupující generace farmaceutů.
- Podpora úzké spolupráce s lékaři a NLZP.
- Přístup ke zdravotnické dokumentaci pacienta pro zefektivnění poskytované péče.
- Zajistit, aby plátci, další poskytovatelé zdravotní péče a především pacient věděli, jakou péči je farmaceut schopen nabídnout.
K naplnění hlavních cílů Vize by měly vést myšlenky dále:
Legislativní rámec v oblasti lékárenské péče patří mezi nejrychleji se vyvíjející oblasti zdravotnického práva.
1) Budeme podporovat, aby legislativní změny v této oblasti probíhaly koncepčně a novinky byly zaváděny postupně s dostatečným časovým předstihem před datem účinnosti zaváděného právního předpisu.
2) Budeme prosazovat účast zástupců ČLnK a odborných společností farmaceutů na jednáních kulatých stolů a v připomínkových řízeních.
Elektronizace zdravotnictví je zásadním kamenem efektivního poskytování zdravotní péče.
3) Podporujeme iniciativu, aby měl lékárník jako zdravotnický profesionál možnost nahlížet do lékového záznamu za období posledních 5 let.
4) Je nutné, aby lékový záznam pacienta obsahoval i záznamy o medikaci indikované během hospitalizace a léčby ve specializovaných centrech či alergickou anamnézu pacienta.
5) Budeme bojovat za možnost sdílení zdravotnické dokumentace s ostatními lékařskými zdravotnickými povoláními se souhlasem pacienta a o úzkou multioborovou spolupráci při poskytování zdravotní péče.
Lékový záznam umožňuje lékárníkům v každodenní praxi eliminovat duplicity, chyby v dávkování, non-adherenci pacientů k léčbě, stále se ovšem jedná o nástroj se značnými rezervami, na jejichž odbourání je třeba úsilí zákonodárců.
6) V souvislosti s rozšířením lékového záznamu požadujeme vznik jasně definovaného výkonu „Kontrola lékového záznamu pacienta“ s úhradou z veřejného zdravotního pojištění po vzoru našich kolegů v dalších evropských státech, např. Německu.
7) Navrhujeme, aby byli disciplinovaní pacienti a osoby pečující zodpovědně o své zdraví bonifikováni programy zdravotních pojišťoven, např. hrazenými screeningy civilizačních chorob v lékárnách nebo hrazenými konzultacemi s farmaceutem v oblasti zdravého životního stylu a odvykání a prevence užívání návykových látek.
Vzdělávání farmaceutů musí adekvátně reagovat na změny a požadavky systému zdravotnictví.
8) Proces vzdělávání farmaceutů by měl přispívat k rozvoji schopností efektivní komunikace s dalšími zdravotnickými pracovníky.
9) Naší snahou je zatraktivnit všechny obory farmacie včetně lékárenství a zamezit trendu odlivu mladých talentů do jiných segmentů zdravotnictví, aby byla zajištěna kontinuita lékárenské péče pro pacienty.
10) Je nezbytné budovat spolupráci farmaceutických fakult s poskytovateli lékárenské péče v zajišťování odborných praxí studentů, dostatečného množství školitelů a standardizace výkonů během výkonu praxe oproti současnému modelu, kdy se student sám pokouší zajistit pracoviště pro výkon praxe a školitel není žádným způsobem odměňován, což snižuje motivaci provozovatelů poskytovat studentům zázemí pro výkon praxe.
11) Absence odměňování a vedení aktuálního a dostupného seznamu školitelů se týká také postgraduálního vzdělávání farmaceutů v předatestační přípravě a nutně vyžaduje změny.
12) Podílíme se na vzniku transparentního elektronického systému vedení záznamů o průběhu specializačního vzdělávání pro snížení administrativní zátěže školenců, školitelů i státních a profesních institucí a jejich efektivnější komunikaci a zavazujeme se být maximálně nápomocni při zavádění těchto změn do praxe.
13) Součástí vzdělávání farmaceutů by měla být i snaha o uplatnění absolventů studijních programů pregraduálních i postgraduálních studentů v multidisciplinárních týmech po vzoru celosvětového trendu v souladu s požadavky trhu práce.
14) Vzájemné vzdělávání a propojování znalostí lékařů a farmaceutů má být přítomno na všech úrovních – pregraduálního, postgraduálního i celoživotního vzdělávání.
15) Současné trendy vývoje kladou na lékárníky nové nároky, je tedy nutné přizpůsobit vzdělávání na fakultách více potřebám rozvíjející se praxe a akcentovat přístup „less chemistry“ a posílení “clinical (medical) approach“ a rozvoje IT dovedností.
Lékárny musí být bez ohledu na jejich provozovatele rovnocenně motivovány k poskytování maximálně efektivní lékárenské péče, nikoli odrazovány překotnými nařízeními, likvidačními revizemi úhrad, DTP kanály či emergentním systémem.
16) Systém nezbytně vyžaduje změnu odměňování lékárenské péče.
17) Degresivní marži u regulovaných léčivých přípravků shledáváme v 21. století překonanou.
18) Zesilující se tlak na úspory v segmentu zdravotnictví vede k významnému snižování úhrad regulovaných léčivých přípravků v procesu revize, což způsobuje každý měsíc značné ztráty provozovatelů lékáren. Systém revize úhrad tímto způsobem de facto přispívá ke dvěma jevům: snižování zásob léčivých přípravků v lékárnách nebo jejich postupné ekonomické likvidaci, což ohrožuje poskytování lékárenské péče pacientům v České republice.
19) Požadujeme zveřejňování informací o plánovaných změnách úhrad v adekvátním předstihu a prodloužení doprodeje léčivých přípravků po revizi úhrad na 6 měsíců.
20) Pro zachování a udržení kvality a dostupnosti lékárenské péče je nutná geografická a demografická regulace sítě lékáren, aby konkurenční tlak paradoxně nevedl k omezení spektra poskytovaných služeb jednotlivými poskytovateli.
Současný systém zdravotního pojištění v České republice považujeme za limitující faktor poskytování lékárenské péče.
21) Systém veřejného zdravotního pojištění je dlouhodobě neudržitelný v současné solidární podobě s přihlédnutím k zavádění nových zdravotnických technologií a vstupu nových molekul, rozmachu centrové léčby a nákladné nejmodernější terapie, pacient nemá možnost rozhodovat o úrovni přijímaných zdravotních služeb a nemá možnost investovat do svého zdraví dle vlastního uvážení a potřeb.
22) Lékárna není prodejna, lékárník není prodavač a systém zdravotního pojištění by měl přispívat k napravení vnímání celospolečenského postavení tohoto zdravotnického profesionála širokou veřejností vstřícným přístupem k rozšiřování kompetencí a poskytovaných lékárenských zdravotních služeb, aby pacient věděl, co vše může v lékárně požadovat.
23) Jsme připraveni diskutovat s plátci zdravotní péče o podmínkách zavádění hrazených výkonů v oblasti podpory screeningových a preventivních programů poskytovaných lékárníky a přinést úspory v systému veřejného zdravotního pojištění snižováním nákladů na management civilizačních chorob, akutní hospitalizace z důvodu non-adherence či nesprávného užívání léčivých přípravků, potíže spojené s abúzem léčiv a užíváním návykových látek apod. a motivovat pacienty k využívání primární péče a zvyšování odpovědnosti za své zdraví po vzoru celosvětového trendu.
Lékárníci disponují potenciálem, který není současným systémem zdravotnictví efektivně využíván ani náležitě ohodnocen.
24) Lékárníci jsou schopni poskytovat pacientům poradenství a cílené individuální konzultace v oblasti lékových interakcí, správného užívání jednotlivých lékových forem a aplikačních systémů, odvykání kouření a léčby závislostí, měření krevního tlaku, hladin glukózy a cholesterolu, screeningu kognitivních poruch, hojení ran, užívání přípravků s obsahem léčivých rostlin, doplňků stravy a mnoha dalších oblastech, přičemž ty to služby nejsou dosud adekvátně hrazeny ze zdravotního pojištění, přestože mohou přinášet úspory v systému.
Jsme připraveni diskutovat s plátci zdravotní péče o podmínkách zavádění hrazených výkonů v oblasti podpory screeningových a preventivních programů poskytovaných lékárníky a přinést úspory v systému veřejného zdravotního pojištění snižováním nákladů na management civilizačních chorob, akutní hospitalizace z důvodu non-adherence či nesprávného užívání léčivých přípravků, potíže spojené s abúzem léčiv a užíváním návykových látek apod. a motivovat pacienty k využívání primární péče a zvyšování odpovědnosti za své zdraví po vzoru celosvětového trendu.
25) Zatímco lékař má možnost vykázat telefonickou konzultaci nebo epizodu kontaktu s pacientem jako hrazený výkon, lékárník poskytuje stejný servis lékaři i pacientovi bez nároku na úhradu z veřejného zdravotního pojištění, přestože v době výpadků a při řešení individuálních potíží a nesrovnalostí zabírá tato služba významnou část otevírací doby lékárny. Požadujeme, aby byly v této oblasti poskytnuty lékárníkovi stejné podmínky pro práci jako ostatním lékařským zdravotnickým povoláním.
26) V každodenní praxi lékárník řeší případy, kdy pacient přichází uplatnit lékařský předpis několik dní po datu platnosti a lékárníkovi není dle současné legislativy umožněno jej přijmout a vydat. Požadujeme možnost uplatnění a výdeje lékařského předpisu lékárníkem i po datu platnosti předpisu nebo legislativní prodloužení standardní platnosti předpisu na 30 dnů.
27) Podporujeme zavedení elektronického očkovacího průkazu, rozšíření kompetencí pro možnost očkování farmaceutem v lékárnách i na dalších zdravotnických pracovištích a vytváření očkovacích plánů, poradenství v oblasti cestovní medicíny. Tyto kompetence mohou přispět ke zvýšení proočkovanosti populace a podpoře edukace veřejnosti, protože lékárna je časově i místně nejdostupnějším bezprahovým zdravotnickým zařízením.
Lékové autority a státní instituce by měly být lékárníkům rádci a partnery pro jednání a podílet se na implementaci vyžadovaných procesů, nikoli zastávat pouze funkci kontrolní a kárnou, čehož jsme svědky v posledních letech.
28) Usilujeme o snížení administrativní zátěže lékáren a digitalizaci procesů v rámci zefektivnění a zrychlení povinně vedené dokumentace, již vyžadují při kontrolách orgány státní správy.
29) Apelujeme na zákonodárce, aby byli při zavádění změn v oblasti provozu lékáren provozovatelé motivováni k rychlé a efektivní implementaci procesů finanční podporou ze strany státu. Zavádění nových právních předpisů do praxe je často spojeno s významnými náklady pro provozovatele (FMD a pořizovací náklady na přesné čtečky, EET a náklady na nové účtenkové tiskárny, náklady na softwarové úpravy – elektronický recept na „vysoce návykové látky“,…)
30) Zastáváme názor, že efektivnější cestou než chyby vyhledávat a pokutovat, je jim předcházet. Jsme připraveni úzce spolupracovat se SÚKL i dalšími státními institucemi na prevenci vzniku chybného výkladu nařízení, pokynů a veškerých právních předpisů týkajících se činnosti lékárny s důrazem na srozumitelnost a transparentnost vedené dokumentace.
31) Podporujeme digitalizaci ve zdravotnictví jako nástroj zvyšování kvality, bezpečnosti a racionalizace farmakoterapie a poskytování lékárenské péče. Informace a pokyny k implementaci však musí být předávány poskytovatelům péče s adekvátním předstihem a v jednoznačně srozumitelné podobě, aby se zabránilo možnosti různých výkladů.
Podporujeme pokrok v podobě telemedicíny a využívání zdravotnických i IT technologií pacienty. Zavazujeme se podílet na přípravě guidelines pro poskytování lékárenské péče distanční formou za předpokladu zachování ochrany zdraví pacientů a zabezpečení osobních údajů.
32) Telemedicína v 21. století neznamená, že lékárník, lékař a pacient využívají jako jediný „moderní“ komunikační nástroj telefonní hovor.
33) Požadujeme vznik výkonu „Telemedicínská konzultace lékárníka“ hrazeného z veřejného zdravotního pojištění za předem přísně definovaných podmínek a zavazujeme se být maximálně nápomocni při tvorbě guidelines a diskuzi s plátci zdravotní péče o podmínkách poskytování tohoto typu lékárenské péče a úhrady.
34) Výdej léčiv vázaných na lékařský předpis lze zvažovat za podmínky striktního dodržení bezpečnosti pacienta a ochrany osobních údajů po předem provedeném „Dispenzačním pohovoru“ lékárníka s pacientem nebo jeho zákonným zástupcem.
35) Bez prokazatelného provedení tohoto výkonu hrazeného z veřejného zdravotního pojištění nebude možné vydat distančním způsobem RX léčivé přípravky pacientovi. V rámci transportu léčivých přípravků pacientovi musí být prokazatelně doloženy skladovací podmínky po celou dobu přepravy.
Každý lékárník se může podílet na plnění těchto navrhovaných Vizí. Nově vytvořené pracovní skupiny pro rok 2023 (2024):
- Pracovní skupina pro elektronizaci ve zdravotnictví
- Pracovní skupina pro specializační vzdělávání
- Pracovní skupina pro pořádání/aktivní účast na konferencích
- Pracovní skupina pro očkování v lékárnách
- Pracovní skupina pro zkvalitnění dispenzační činnosti
- Pracovní skupina pro screeningové programy
Kvalitní dispenzace je vizitka každého lékárníka, ale rozhoduje o vnímání lékárníků jako celku.
Přihlašování do pracovních skupin Mladí lékárnici emailem na mladilekarnici@gmail.com